Blog
Reprezentativní prostor
30.10.2025
„Uspořádaný prostor je jako laděný nástroj – připravený rozeznít krásu.“
S každým dalším rokem roste koncertní činnost našeho sboru Aurea Rosa
a s ní i množství věcí, které je třeba pečlivě uložit. Koncertní oblečení, pomůcky, rekvizity, košíky, stoličky, noty… seznam je dlouhý a stále se rozrůstá.
Dosud se vše ukládalo v kabinetě paní sbormistryně, ale kapacita stávajícího nábytku už dávno nestačila. Na společné schůzce jsme se proto zamyslely, jak situaci vyřešit prakticky i esteticky. Nejlepším řešením se ukázalo uvolnit místo pro nový policový systém, který umožní přehledné uskladnění všech potřebných věcí.
Navrhla jsem sestavu polic, zakoupila potřebné díly a přivezla je z Prahy. Zajistila jsem také řemeslníky, kteří systém odborně nainstalovali. Současně jsem pořídila 12 nových stoliček – budou sloužit při dělených zkouškách i během našich koncertů.
Náklady na stoličky a police byly uhrazeny z výplaty, kterou Jana velkoryse vrátila na účet spolku. Díky tomu je kabinet nyní krásně uspořádaný, přehledný a připravený k tvořivé práci. Je radost v něm být – a ještě větší radost v něm tvořit.
A jak změny svého pracovního prostoru prožívá sama paní sbormistryně?
STÁLÁ KRÁSA PŘIJÍT DO MÉ KANCELÁŘE
ÚPLNĚ SE PROBUDILA A JE REPREZENTATIVNÍ
Květa
Zrodila se nová sborová tradice?
Soustředění sboru v Oldřichově v Hájích, Dům dětí a mládeže Větrník
22.-23.10.2025
Naše milá kolegyně Hanka Č. přišla před časem s nápadem, který se ukázal jako trefa do noty: před vánoční částí koncertní sezóny uspořádat sborové soustředění. Už tehdy měla v hlavě konkrétní místo.
– Dům dětí a mládeže Větrník v Oldřichově v Hájích. Jak řekla, tak udělala.
S velkou morální i organizační podporou Jany se nápad proměnil v realitu.
Práce s tělem, dechem a tónem
První část programu byla věnována práci s tělem, dechem a pěveckými technikami. Poprvé jsem si vyzkoušela přesně nasadit tón (alt) na základě poslechu zahraného akordu a vnitřní představy. Ne tónu – akordu.
Tento jemný rozdíl se stal pro mě osobně důležitým objevem.
Středeční odpolední zkoušku zásadně podpořil náš dvorní klavírista David, díky němuž se Hanka mohla plně věnovat výuce. Jeho přítomnost dodala celému procesu lehkost a jistotu.
Večer plný hudby, příběhů a překvapení
Jak je patrné z fotografií, večírek byl velmi vydařený. Děkujeme si navzájem za fantastické pohoštění i nápoje. Zvláštní poděkování patří Jiřímu za jeho poutavý příspěvek o nedávné cestě do Japonska – krásná slova doplnil řadou fotografií, které nás zavedly do jiného světa.
Naši kytaristé Zdenda a Luboš opět potvrdili, že umí „rozbalit“ atmosféru – a nadšený zpěv zněl večerem. Dana nás překvapila novou schopností: zahrála překrásný doprovod na foukací harmoniku. Děkujeme jí nejen za hudební doprovod, ale i za vedení dělených lekcí.
Ráno snídaně a v poledne řízkový zázrak
Krásně rozezpívaní a naladění jsme si ráno dali dobrou snídani a pokračovali ve výživné části odborného programu. To jsme ještě netušili, jaký oběd nás čeká! Mohu s čistým svědomím říci, že tak vynikající kuřecí řízky, přílohu a dva druhy salátů jsem ještě nejedla. Není divu, že jídelna byla ověnčena dětskými obrázky s poděkováními za skvělé kuchařské dovednosti.
Vycházka k vodopádu a návrat do Liberce
Po poledni se krásně vyčasilo, a tak Helenka navrhla vycházku k nedalekému vodopádu – příjemné zakončení společného času v přírodě.
A kdo tohle všechno absolvoval a ještě dorazil na odpolední společnou zkoušku v Liberci?
Lenka, Eva T., Věrka „malá“ a Věrka „velká“ – jak si samy říkají. Máte můj velký obdiv!
Poděkování Hance a všem zúčastněným
Skládám velkou poklonu Hance: navrhla, zorganizovala, komunikovala, zajistila, odučila – a navíc výrazně bavila celou společnost. Vše s klidem, vlídností, laskavostí a ochotou vysvětlovat či ihned cokoliv zařídit. Hani, skvělá spolupráce s dalšími zúčastněnými stranami – klobouk dolů!
Co říci na závěr?
Krásná slova babičky „velké“ Věrky vystihují vše:
„Kdo nepřišel, ten neodešel."
Na dalším soustředění na viděnou! Květa
Soustředění jsme si opravdu vrchovatě užili!!! Bylo velkým přínosem pro náš sbor! Věra z Č.Lípy
Děkuji všem organizátorům i zpěvákům a zpěvačkám sboru za zdárný průběh soustředění v Oldřichově. Byly to krásné dva dny prožité v pospolitosti dobrých duší. HaZa
Trdliště
16.10.2025
Večer v KAVÁRNĚ NA CESTĚ v Jablonci nad Nisou - Rýnovicích
patřil hudbě, světlu a lidské blízkosti.
Večer, kdy hudba odplavila prach všednosti
V domě Česko-německého porozumění, v útulné kavárně Na Cestě, se uskutečnil večer, který se vryje nejen do paměti, ale i do srdce. Hostkou Martina Trdly byla sbormistryně, pedagožka a především žena překypující energií a nadšením – Jana Konvalinková.
Její přítomnost naplnila prostor živostí, moudrostí a hlubokým porozuměním hudbě i slovu. Jak sama říká, od počátku své profesní dráhy toužila propojovat hudbu s mluveným slovem a spolu se svými žáky vytvářet komponované pořady. A právě o této cestě, o hledání témat, o síle příběhů i o léčivých účincích hudby se s námi podělila.
V úvodu večera zazněla slova amerického jazzmana Art Blakeye:
„Hudba odplaví prach z každodenního života.“
A my jsme měli pocit, že se tak skutečně děje.
Světlo, které hřeje
Závěr večera patřil světlu hořících svíček, které jemně osvětlovaly kavárnu během promítání fotografií z Jizerských hor. Ty byly doprovázeny čtením z Knihy o Jizerských horách Miloslava Nevrlého – textů, které v sobě nesou tichou sílu krajiny, její paměť i poezii.
Nádherná atmosféra vyvrcholila písní Elaine Hagenbergové „O, Love“,
v české úpravě s názvem „Jít dál“.
V tu chvíli jsme cítili, že i když člověk padne na dno, hudba mu připomene,
že právě tam mohou vyrůst kořeny jeho síly.
Hudba jako most
Večer byl otevřený všem – bez rezervací, bez bariér. Fotografie zachycují přátelské posezení, sdílené okamžiky, které spojila hudba. Ta se stala mostem mezi slovy a tichem, mezi vzpomínkami a přítomností, mezi jednotlivci, kteří se možná neznali, ale v tu chvíli byli spolu.
V kavárně Na Cestě se nerozezněla jen píseň, ale i lidská blízkost, která nepotřebuje vysvětlení. A tak jsme se rozcházeli s pocitem, že hudba skutečně dokáže odplavit prach všednosti – a někdy i otevřít prostor, kde se může zrodit něco hlubšího.
Děkujeme za večer, který nezaznívá jen v paměti, ale i v srdci. Květa














